Světce - osada * historie
Světce se nacházejí cca 3 km západně od středu města Tachova.
S městem jsou Světce spojeny silnicí, ale také půvabnou cestou lemovanou tzv. Knížecí alejí.
Kostelík, který dal Světcům jejich jméno, byl postaven již ve středověku. Stál nad balvanem, k němuž se vztahovala pradávná pověst. Podle ní se nad kamenem objevovalo 14 světýlek, ve kterých zbožní lidé spatřovali 14 svatých pomocníků v nouzi a chodili se k balvanu modlit.
Na počátku 17. století kostel zmiňován jako neudržovaný a po čase ustoupil novostavbě paulánského klášterního kostela. V r. 1785 došlo v rámci Josefínských reforem ke zrušení paulánských klášterů. Světce poté získávají poslední z feudálních majitelů – knížecí rod Windischgrätzů.
Nejzajímavější stavební památkou Světců je dnes bývalá knížecí jízdárna. Ta byla vystavěna v letech 1858 – 1861 nejvýznamnějším představitelem šlechtického rodu Windischgrätzů - polním maršálem, knížetem Alfrédem I.
I po téměř 150 letech se jedná o největší českou jízdárnu, a hned po Španělské dvorní jízdárně ve Vídni se jedná o druhou největší jízdárnu ve střední Evropě. Po r. 1945 přešla jízdárna do majetku československého státu a v následujících více než 40ti letech neudržovaný objekt chátral. V r. 1981 byl dokonce doporučeno, aby se objekt nechal strhnout. Tomu se naštěstí povedlo zabránit.
Kostelík Čtrnácti svatých pomocníků
Kostelík, který dal Světcům jejich jméno, byl postaven již ve středověku. Stál nad balvanem, k němuž se vztahovala pradávná pověst. Podle ní se nad kamenem objevovalo 14 světýlek, ve kterých zbožní lidé spatřovali Čtrnáct svatých pomocníků v nouzi a chodili se k balvanu modlit. Jednou poutníky rozehnal bezbožný rytíř, vysmíval se světýlkům a bodal do nich mečem. Podle pověsti se na místě propadl.
Dle historických pramenů byl kostelík založen patrně v polovině 14. století. Zcela průkazné zprávy o něm se ale objevují až ve století 15. Na počátku 17. století je zmiňován jako neudržovaný a po čase ustupuje novostavbě klášterního kostela.
Paulánský klášter ve Světcích
Paulánské mnichy přivedl do Světců nový majitel tachovského panství Jan Filip Husmann z Namedy. V roce 1639 jim daroval kostelík Čtrnácti svatých pomocníků a finanční prostředky k založení nového kláštera. K výstavbě kláštera, která narážela na různé potíže, dochází až po Husmannově smrti v letech 1656–1669. Klášterní kostel byl vybudován teprve v letech 1671–1674 za nového majitele panství Jana Filipa, hraběte Losyho z Losinthalu. Pozoruhodný kostel se dvěma věžemi, vystavěný na obdélném půdorysu, byl patrně dílem stavitele italského původu Giovanniho Domenika Orsiho. V roce 1785 dochází v rámci josefínských reforem ke zrušení paulánských kostelů v Čechách. Zrušen je i klášter ve Světcích u Tachova. Světce poté získávají poslední z feudálních majitelů – Windischgrätzové.
Osudy bývalého paulánského kláštera v 19. a 20. století
V roce 1784 získal Světce Josef Mikuláš Windischgrätz, který nechal z odsvěceného kostela vynést tělesné ostatky mnichů i zakladatele kláštera. Kostel byl potom využíván jako skladiště. Klášter sloužil rodině Windischgrätzů za provizorní sídlo v době přestavby tachovského zámku.
Pustnoucího kostela si na sklonku svého života povšiml syn Josefa Mikuláše polní maršál Alfred I., kníže Windischgrätz. Tento pyšný feudál potlačil v roce 1848 známé pražské povstání, při němž však přišla o život jeho manželka Eleonora. Již téměř sedmdesátiletý kníže započal v roce 1857 ve Světcích s výstavbou rozsáhlého romantického zámku, jehož stavbu však nedokončil, neboť v roce 1862 umírá. Do zámku byla pojata i částečně pobořená stavba klášterního kostela. Za 5 let budování vyrostla ve Světcích hrubá stavba zámku opatřená třemi věžemi. Nástupci Alfreda I. ve stavbě zámku nepokračovali. Na přelomu 19. a 20. století byla jeho stavba z větší části rozebrána a dodnes se zachovala jen v romantických zříceninách.
,,Ukrutný Jan,, Historie v kostce - Staré pověsti tachovské
,,Šibenice nad Přimdou,, Historie v kostce - Staré pověsti tachovské
,,Bor u Tachova,, Historie v kostce - Staré pověsti tachovské
