obec Konstantinovy Lázně
Romantická zřícenina gotického hradu postaveného nad údolím říčky Hadovky počátkem 13.století jako sídelní hrad pánů z Gutštejna. Páni z Gutštejna se vychloubali, že patří k nejstaršímu šlechickému rodu, což vzhledem k erbu (tři zlaté parohy) je možné, neboť ty měl v erbu i blahoslavený Hroznata, zakladatel kláštera v Teplé. První z nich, o kterém se dochovaly informace se jmenovat Dětřich I.z Krasovic. K jeho majetku patřilo i několik okolních vesnic, jako Okrouhlé a Dlouhé Hradiště, Břetislav apod.
Hrad byl založen nad zalesněným údolím potoka Hadovky. Výraznou dominantou je čtverhranná 25 m vysoká věž se zakulacenými nárožími - prvek charakteristický pro stavby z prvé poloviny 14.století. Vstupní portál v patře věže umožňoval přímý vstup z přilehlého paláce. Další palác byl na protilehlé straně. Zachovány zůstaly rozsáhlé zbytky obvodové (obalové) hradby, zbytky obou paláců i ve skále tesaná sklepení s únikovou hradní chodbou. Nevýhodou hradu bylo, že nepřevyšoval své okolí a že neměl vlastní zdroj pitné vody. Roku 1421 byl hrad několik týdnů marně obléhán husity. Ti pak odtáhli směrem na Úterý a cesou vyplenili nedaleký hrad Falkenštejn.
Gutštejnové - majitelé hradu i rozlehlého panství - byli po několik staletí mocný a politicky aktivní rod, který vždy šel s dobou. Podobně jako mnozí další šlechtici využili i Gutštejnové zmatků za husitských válek k majettkovým ziskům na účet nižší šlechty, poražených a katolické církve. V tomto období si přivlastnili např. Rabštejn, Tachov a dokonce i Stříbro. Zastávali významné státní posty. Když to bylo majetkově výhodné , spolupracovali v Jiřím z Poděbrad, po jeho smrti s králem Vladislavem a tak k jejich majetkům přibyly Kynšperk, Příbram, Chýše, Točník a další. Kolem r. 1550 prodala manželka jednoho z Gutštejnů celé panství Hansi Elbogenerovi z Bezdružic. Opuštěný hrad pak rychle chátral.
Je to vyhledávaný cíl milovníků romantiky a přírody.
