Přimda

Napište nám Pošlete to kamarádovi

    Město Přimda

    Roku 1675 zakoupili Kolowratové přimdské panství a jeho střediskem učinili Velké Dvorce. Vybudovali zde r. 1690 rozsáhlý barokní zámek. Vlastní zámek tvoří čtyři čtyřpatrová křídla s mansardovými střechami seskupená kolem nádvoří s kašnou.Přízemí i patro spojují klenuté arkádové chodby. Pseudobarokní přestavba z r. 1906 se nejvíce odrazila na průčelí zámku s štukatérskou výzdobou. Na zámek bezprostředně navazují dvě hospodářská křídla, která vytváří druhé otevřené nádvoří. Součástí zámeckého areálu je park s cizokrajnými dřevinami - dnes již značně zanedbaný.

    Národní kulturní památka

    Zřícenina románského strážního hradu. Jedná se zřejmě po Pražském hradu o druhou nejstarší hradní stavbu zachovalou na území Čech. Silueta hradu na 848 m vysokém hřebeni je viditelná z velké části okresu Tachov, z Domažlicka i z Bavorska a Horní Falce.

    Kamenný hrad byl postaven pravděpodobně r. 1121, jeho stavebníky byli němečtí šlechtici (pravděpodobně Děpolt II. z Vohburgu). Usilovali o zajištění svých pozic na Chebsku proti vpádům z české strany. Zasáhli však na území Přemyslovců a proto kníže Vladislav I. (zemřel r.1125) Přimdu sám v čele vybraných válečníků hrad napadl a dobyl. Hrad pak sloužil k obraně české hranice a byl spravován českými purkrabími. Hrad střežil zemskou cestu do Horní Falce na níž se vybíralo clo. Příležitostně sloužil jako státní vězení. V letech 1148-50 a 1161-73 zde byl vězněn kníže Soběslav II. a r. 1247 skončil ve zdejším vězení po nezdařeném pokusu o převrat pozdější český král Přemysl Otakar II. V období vlády Lucemburků došlo k prvním zástavám hradu. R.1344  vykoupil hrad tehdy ještě mladý budoucí císař Karel IV.

    Hrad byl obléhán královským vojskem v r. 1416 a husity v r. 1427 - tehdy byl dobyt. V r. 1429 již kališníci hrad nedobyli, protože tehdejší zástavní vlastník rytíř Jindřich řečený Zito von Gibian měl na hradě dostatečně silnou posádku. Husité tenkrát vypálili mimo jiné městečko Přimda a vesnice Svatá Kateřina a Pytlíkov (při cestě z Přimdy na Sv. Kateřinu).

    Za zástavních majitelů Boršů z Oseka se hrad stal útulkem loupežníků. V r. 1429 získávají zástavu Švamberkové, kteří ji vlastní až do r. 1592. Za nich význam hradu pomalu upadá.

    Na konci 16. století je přimdské panství rozprodáno a hrad se mění ve zříceninu. Z hradu se zachovala na západní straně mohutná hranolovitá věž (tzv. donjon - obytná věž - zde bylo i sídlo purkrabího) do výše 2. patra a zřícenina poloválcové bašty (patrně z konce 15.stol.) Sotva patrné zbytky zevního hrazení dosvědčují pokračování hradu po hřbetu východním směrem.