Historie osady Světce

Kostelík, který dal Světcům jejich jméno, byl postaven již vestředověku. Stál nad balvanem, k němuž se vztahovala pradávná pověst.

Napište námPošlete to kamarádovi

    Kostelík Čtrnácti svatých pomocníků

    Kostelík, který dal Světcům jejich jméno, byl postaven již ve středověku. Stál nad balvanem, k němuž se vztahovala pradávná pověst. Podle ní se nad kamenem objevovalo 14 světýlek, ve kterých zbožní lidé spatřovali Čtrnáct svatých pomocníků v nouzi a chodili se k balvanu modlit. Jednou poutníky rozehnal bezbožný rytíř, vysmíval se světýlkům a bodal do nich mečem. Podle pověsti se na místě propadl.

    Dle historických pramenů byl kostelík založen patrně v polovině 14. století. Zcela průkazné zprávy o něm se ale objevují až ve století 15. Na počátku 17. století je zmiňován jako neudržovaný a po čase ustupuje novostavbě klášterního kostela.

    Paulánský klášter ve Světcích

    Paulánské mnichy přivedl do Světců nový majitel tachovského panství Jan Filip Husmann z Namedy. V roce 1639 jim daroval kostelík Čtrnácti svatých pomocníků a finanční prostředky k založení nového kláštera. K výstavbě kláštera, která narážela na různé potíže, dochází až po Husmannově smrti v letech 1656–1669. Klášterní kostel byl vybudován teprve v letech 1671–1674 za nového majitele panství Jana Filipa, hraběte Losyho z Losinthalu. Pozoruhodný kostel se dvěma věžemi, vystavěný na obdélném půdorysu, byl patrně dílem stavitele italského původu Giovanniho Domenika Orsiho. V roce 1785 dochází v rámci josefínských reforem ke zrušení paulánských kostelů v Čechách. Zrušen je i klášter ve Světcích u Tachova. Světce poté získávají poslední z feudálních majitelů – Windischgrätzové.

    Osudy bývalého paulánského kláštera v 19. a 20. století

    V roce 1784 získal Světce Josef Mikuláš Windischgrätz, který nechal z odsvěceného kostela vynést tělesné ostatky mnichů i zakladatele kláštera. Kostel byl potom využíván jako skladiště. Klášter sloužil rodině Windischgrätzů za provizorní sídlo v době přestavby tachovského zámku.

    Pustnoucího kostela si na sklonku svého života povšiml syn Josefa Mikuláše polní maršál Alfred I., kníže Windischgrätz. Tento pyšný feudál potlačil v roce 1848 známé pražské povstání, při němž však přišla o život jeho manželka Eleonora. Již téměř sedmdesátiletý kníže započal v roce 1857 ve Světcích s výstavbou rozsáhlého romantického zámku, jehož stavbu však nedokončil, neboť v  roce 1862 umírá. Do zámku byla pojata i částečně pobořená stavba klášterního kostela. Za 5 let budování vyrostla ve Světcích hrubá stavba zámku opatřená třemi věžemi. Nástupci Alfreda I. ve stavbě zámku nepokračovali. Na přelomu 19. a 20. století byla jeho stavba z větší části rozebrána a dodnes se zachovala jen v romantických zříceninách.